Paridea > Články > Potraviny a nápoje > Víme, jakou vodu pít? A víme také proč?

Víme, jakou vodu pít? A víme také proč?

 

Pijeme vědomě? Tj. nejenom když máme žízeň?

 

Průměrný obsah vody v mladém dospělém člověku činí od 50 do 70%. Celkový obsah vody je přítomen v těle jako vnitrobuněčná (intracelulární) tekutina (asi 65%), či mimobuněčná (extracelulární) tekutina (asi 35%). Tělo průměrného muže o hmotnosti 70kg obsahuje asi 42 l vody.

Uvádí se, že od 5 do 10% celkové vody v těle se denně obměňuje. Požadavek vody pro lidskou existenci  by neměl být proto vyjadřován jako „minimální příjem“, ale jako „odpovídající příjem“ – tedy AI (adequate intake). Bylo zjištěno, že denní odpovídající příjem vody je v průměru:

3,7 l pro dospělého muže

2,7 l pro dospělou ženu.

U těhotných žen a při kojení se odpovídající příjem zvyšuje o 0,3 až 1,1 l.

 

Dehydratace

Dehydratace je stav, kdy nastává nadměrný úbytek tekutin, a to hlavně mimobuněčných. Závažné projevy jsou pozorovatelné, když objem tekutiny v těle poklesne asi o 6%. Dehydrataci rozeznáváme hypertonickou, hypotonickou a izotonickou.

Hypertonická dehydratace je stav, kdy se snižuje objem mimobuněčné i vnitrobuněčné tekutiny. Příčinou je malý přísun objemu vody. Dochází k tomu při extrémních teplotních podmínkách a velkém energetickém výdeji bez adekvátní náhrady tekutin. Stav může být vyvolán i při velkých ztrátách tekutiny při horečkách, průjmech, cukrovce, popř. u lidí, kteří nemohou z různých patologických příčin přijímat tekutiny.

Příčinou hypotonické dehydratace bývají především ztráty soli při větším úbytku tekutin a hrazení tekutiny pouze vodou, bez adekvátní náhrady soli (práce v horku, sportovní výkony, při zvracení a průjmech, při vysokých dávkách diuretik, při nedostatečnosti funkce nadledvin, při některých nemocech ledvin a poruchách centrální nervové soustavy.

Dehydratace izotonická je izolovaná ztráta izotonické mimobuněčné tekutiny. Vnitrobuněčná se nemění. Příčinou bývají krvácivé stavy, popáleniny, rychlá tvorba výpotků, tedy patologické stavy.

 

Tělo vodu potřebuje i jako chladicí kapalinu, která brání přehřátí organismu. S postupujícím věkem vody v organismu ubývá. Plod obsahuje 94% vody, novorozenec 77%, kojenec do půl roku 72%, dítě do 2 let 69%, dospělí kolem 60%.

 

Musíme si uvědomit, že k udržení dostatečného množství tekutin nestačí pít jen při pocitu žízně. Při pocitu žízně musí CNS (centrální nervová soustava) vyvolat aktivní činnost k jejímu uhašení. Signálem, že máme nedostatek vody, je tedy nejen pocit žízně, ale i tmavá moč, sucho v ústech, pocit neklidu, nemožnost se soustředit a nervozita. Člověku něco chybí, je neklidný a neví, co se děje. Zvláště výrazný může být tento jev u dětí. Bylo opakovaně studiemi prokázáno, že děti, které doma nesnídají a pak během vyučování nemají možnost se napít, jsou daleko méně soustředěné než děti, které pravidelně pijí.

 

Co pijeme...

 

Na našem současném obchodním trhu je nabízena řada druhů balených vod a nealkoholických nápojů z nich nebo z pitné vody vyrobených. Málokdo však ví, jaké jsou zásadní rozdíly mezi jednotlivými typy balených vod či jaký je rozdíl mezi balenými vodami a pitnou vodou z veřejného vodovodu.

Balené vody jsou rozděleny na:

  1. Přírodní minerální vody,
  2. Pramenité vody,
  3. Kojenecké vody a
  4. Balenou vodou pitou.

 

Přírodní minerální vody

Jsou nejstarším druhem balených vod na našem trhu a většina obyvatelstva je na tento druh nápoje zvyklá. Méně je již známo, že od roku 2001 nemusejí tyto vody obsahovat minimálně 1g „rozpuštěných neústojných tuhých sloučenin“.  Jako přírodní minerální voda může být v souladu s požadavky evropské legislativy (směrnice 96/70/ES a směr. 2003/40/ES) označena i voda s obsahem minerálních látek nižším než 1 gram na litr. Postačí, aby splňovala podmínky tzv. „lázeňského zákona.

Podzemní voda s obsahem minerálních látek nižším než 1 gram má prokazatelně příznivé fyziologické účinky na lidský organismus. To však neznamená, že minerální vody, tj. vody s prokázaným fyziologickým účinkem „léčí“. Právě naopak nesmějí mít léčivé účinky.

Zcela odlišnou skupinou minerálních vod jsou minerální vody léčivé, tedy vody s prokazatelnými léčivými účinky, kterou nejsou regulovány výše uvedenou legislativou. S těmito vodami se musí zacházet jako s léčivy.

 

 

Pramenitá voda

V termínech daných vyhláškou se název „Stolní voda“ nahrazuje názvem „Pramenitá voda“. I tato voda musí být vyráběna z chráněného podzemního zdroje.

 

 

Kojenecká voda

Kojenecká voda je druh balené podzemní vody, která není regulovaná směrnicemi EU. To znamená, že kritéria, limity a podmínky označování jsou specifické a platné pouze pro ČR. Kojenecká voda se od ostatních liší hlavně v tom, že voda z podzemního zdroje nesmí být žádným způsobem upravována. Může být však ošetřena UV zářením. Jaké jsou vlastně rozdíly mezi kojeneckou vodou a vodou vhodnou pro přípravu kojenecké stravy? Voda, která je distribuovaná pod názvem kojenecká voda nebo jako voda minerální nebo voda pramenitá, ale s doplňujícím označením „Vhodná pro přípravu kojenecké stravy“, musí splňovat stejné fyzikálně-chemické a makrobiologické požadavky i limity cizorodých látek. Zásadní rozdíl je v technologii úprav. Většina fyzikálně-chemických požadavků na kojenecké a pramenité vody je obdobná. Limity obsahu manganu, dusičnanů, sodíku a ukazatel „vodivost“ jsou pro kojeneckou vodu o polovinu nižší.

 

Balená pitná voda

Balená pitná voda je odpovídající požadavkům na pitnou vodu z veřejného zásobování. Může být vyráběna i z povrchového zdroje nebo zdroje, který může být povrchovými vodami ovlivňován. Může být dezinfikována ozonem nebo chlorem. Požadavky na označení balené pitné vody jsou méně náročné.

 

Závěrem si pojďme říct několik zásad pitného režimu:

  • Musíme pít pravidelně a vědomě
  • Není jedno, co pijeme a kolik pijeme
  • Nemocní můžeme být nejen proto, že pijeme ledacos a nadmíru, ale i z toho, že pijeme málo
  • Pozor na pitný režim dětí, mohou nám doslova vyschnout, a to tím snáze, čím je dítě mladší

Je proto vhodné mít láhev kvalitní vody stále u sebe a popíjet vodu po malých doušcích jak během pracovního procesu, tak i na cestách. Za popíjení vody na pracovišti i na veřejnosti není třeba se stydět, svědčí o dobře nastaveném pitném režimu na pracovišti i o vědomém a řízeném vlastním pitném režimu.

 

Zajímá vás, co jsou to ochranné nápoje a jak fungují? Víte, jak dělíme stupně dehydratace a jak se projevují? Umíte si propočítat bilanci vody (denní příjem a výdej)? Chcete mít ucelený přehled o limitních jednotkách jednotlivých vod? Na tyto a mnohé další otázky můžete nalézt odpovědi v publikaci SČS - viz Zdroj.

 

(Zdroj: Sdružení českých spotřebitelů - publikace Jak na kvalitu? Pijeme zdravě?)

Obchodní podmínky   |   Souhlas se zpracováním osobních údajů   |   Devatero   |   copyright 2013 – 2020 © Paridea