Paridea > Články > Potraviny a nápoje > Ryby - jak poznáme kvalitu?

Ryby - jak poznáme kvalitu?

Hlavními složkami masa jsou voda (50-83%), bílkoviny (15-20%) a tuky (1-35%). Za zmínku stojí skutečnost, že bílkoviny mořských plodů představují zhruba jen 10% hmotnosti. Podle rozdílného množství tuku dělíme ryby na druhy:

  • S nízkým obsahem tuku (do 2% tuku: candát, štika, okoun, pegas, krevety, langusty, slávky, humr, krab, lín)
  • Středně tučné (2-10%: pstruh, kapr, sumec, amur, hejk)
  • Tučné (více než 10% tuku: úhoř, tuňák, sleď, losos, makrela, sardinka)

Maso produktů rybolovu obsahuje minerální látky, zejména fosfor, jód (mořské ryby) a vápník (některé druhy lososovitých ryb). Obsahuje také biologicky vázané prvky jako železo, draslík, síru, hořčík a fluor. Z vitaminů v tucích rozpustné A a D, v menší míře i vitamin E a rovněž ve vodě rozpustný B komplex. Zajímavý je i obsah vitaminu C, dále niacinu, kyseliny pantotenové, kyseliny listové a cholinu.

 

Možným negativem ryb a vodních živočichů je vyšší obsah toxických prvků (rtuti, kadmia, polychlorovaných bifenylů a dioxinů) v jejich tělech. Při časté konzumaci většího množství mořských živočichů lze sice přivést do těla nezanedbatelné dávky toxických látek, ale vzhledem k celkově nízké spotřebě mořských živočichů v naší zemi je nebezpečí vyššího příjmu těchto látek minimální.

Mezi konzumované bezobratlé živočichy, s nimiž se setkáváme i na našem trhu patří měkkýši (zejména hlemýždi, slávky, ústřice, hřebenatky aj.). Takový krokodýl je v ČR oficiálním jatečným zvířetem, existuje také chov na Moravě zaměřený mimo jiné také na produkci masa ke kuchyňské úpravě na pokrmy, ovšem jen v minoritní formě.

Z ryb, jež mají u nás po staletí své místo a bylo vyšlechtěno mnoho plemen a linií, jmenujme kapra obecného, který dorůstá do hmotnosti až 5 kg, nejchutnější bývá maso mezi 2-3 kg. Tradiční výrobek jihočeského rybníkářství „Třeboňský kapr“ užívá ochrannou známku. Druhou ochrannou značku Evropské unie nese „Pohořelický kapr“.

Nám spotřebitelům stojí za to mít znalost, že například obchodní název „baltické sardinky“ lze použít, pokud konzerva obsahuje výhradně některý druh rodu sardinka. Pravé ančovičky mohou pocházet pouze ze Středozemního moře. A taková treska produkuje ohromné množství jiker – tyto se upravují na tzv. „norský kaviár“.

Pokud se zajímáme o původ lososů, kteří jsou velmi oblíbení v české kuchyni, měli bychom sledovat, zda je konzumovaný kus „uloven v moři“ a nebo „pochází z chovu“. V chovech jsou ryby vystaveny většímu zatížení než v přirozeném prostředí. Je v nich nezbytné používán látek omezujících případná onemocnění, které mohou působit např. na rezistenci bakterií vůči působení antibiotik.

Další informace o tom, co se můžeme dočíst na obalu a že například „double frozen“ je nejhorší možný způsob zpracování ryb, nebo že glazované rybí výrobky jsou „obohaceny“ nastříknutím tenké vrstvy ledu o cca 10% hmotnosti výrobku se můžete dozvědět ZDE.

Obchodní podmínky   |   Souhlas se zpracováním osobních údajů   |   Devatero   |   copyright 2013 – 2020 © Paridea