Paridea > Články > Káva > Jak poznáme kvalitu kávy?

Jak poznáme kvalitu kávy?

Prvními Čechy, kteří se seznámili s kávou při své cestě do Cařihradu, byli na přelomu 16. a 17.století Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a Herman Černín.

V Praze začal kávu prodávat začátkem 18.století Jiří Theodato, původem z Damašku. Zpočátku kávu vařil ve svém bytě v domě „U Zlatého hada“.

Roku 1820 chemik F.F.Runge poprvé vyextrahoval kofein z kávových zrn a díky tomu byl vysvětlen povzbuzující účinek kávy na lidský organismus. Roku 1901 vznikla první rozpustná káva. Roku 1903 byla poprvé vyrobena káva bez kofeinu.

Káva má své jméno po latinském označení rostliného rodu Coffea. Existuje více než 60 různých druhů kávy, ale pro obchodní účely jsou nejdůležitější arabika a robusta. Káva je hned po ropě druhou nejvýznamnější komoditou na světě – nechává za sebou uhlí, maso, pšenici a cukr.

Podíváme-li se na spotřebu kávy ve světě, zjistíme, že se nezměnila nikde natolik výrazně jako ve Spojených státech. Kávoví nadšenci chovají naděje, že Evropa bude následovat severoamerický trend k sortimentně čisté kávě nebo vyhledávaným raritám z určité produkční oblasti. V Evropě se nabízí káva obvykle jako hotová směs nebo jako káva určité provenience. Tyto hotové směsi garantují kávu v trvalé kvalitě přijatelné pro každý den, ale nemohou se srovnávat se šálkem pravého Yauco Selecto nebo Kona, a z toho důvodu mají tyto a další kávové rarity a speciality před sebou velkou budoucnost.

Dříve se káva v České republice označovala podle normy skupinami jakosti a,b,c,d, kdy skupina „a“ byla nejkvalitnější a obsahovala například pouze stoprocentní arabiku první jakosti. S ohledem na toto dělení směsí skupin káv probíhal i nákup vlastní zelené kávy. Platnost normy (ČSN 58 1330 Pražená káva) bohužel skončila v roce 2003.

Spotřebitel se tedy může při výběru orientovat jedině a pouze na základě své zkušenosti s daným výrobcem a jeho konkrétním výrobkem. Informace, že výrobek obsahuje stoprocentní arabiku je sice jistým vodítkem, nicméně o celkové kvalitě kávy nás neinformuje, neboť nic neříká o kvalitě arabiky. Navíc neodborným pražením je možné i tu nejkvalitnější kávu znehodnotit a naopak – dobré pražení může pozitivně ovlivnit i zlepšit chuť kávy. Správné mletí kávy je také nesmírně důležité. Kávová směs by se neměla nikdy při mletí zahřívat. V domácnosti bychom měli raději použít ruční mlýnek, protože elektrický vysokoobrátkový mlýnek kávu zahřívá a káva tak ztrácí aromatické silice, popřípadě může i hnědnout a hořknout.

Káva potřebuje péči v celém procesu výroby a tuto péči dokonale zajistí velcí výrobci se svými moderními technologiemi. Menší výrobci a pražírny mohou zase nabídnout zajímavé a speciální druhy káv, které se běžně neprodávají a doplňují tak kávovou nabídku na našem trhu.

 

Pokud se chcete dozvědět další zajímavé informace, například jaký je rozdíl mezi suchým a mokrým procesem zpracování kávy, proč se turecké kávě říká „turek“ a jaké jsou standardy pro přípravu jednotlivých metod přípravy kávy a mnoho dalších zajímavostí, čtěte úplné znění brožury Sdružení českých spotřebitelů „Jak poznáme kvalitu? SVĚT KÁVY“, ze které čerpáme, naleznete ji ZDE.

 

Pokud vás zajímají další spotřebitelská témata, doporučujeme navštívit přímo stránky Sdružení českých spotřebitelů: http://www.konzument.cz/publikace.php.

Obchodní podmínky   |   Souhlas se zpracováním osobních údajů   |   Devatero   |   copyright 2013 – 2020 © Paridea